Silvestr. Poslední den v roce. Den, kdy se lidé setkávají s přáteli a známými a nezřídka kdy se věnují netradičním činnostem. K takovým patří i mírně extrémní fotbalové utkání v Bašce. V loňském roce jsme si mohli přibrat ke kopačkám plavky. Několikadenní deštíky nám také na konci roku 2018 přichystaly měkkou půdu pod nohama a některým účastníkům v mnoha případech solidně znepříjemnily pohyb. Tradiční fotbalové rozloučení s uplynulým rokem se tak neslo v obdobném duchu, ale mohutné povzbuzování fanoušků a touha po vítězství hráčů, přichystaly pro nás všechny zábavnou přípravu na večer.
Jako každý rok se týmy rozdělily na "starší" a "mladší" se dvěma přiznanými výjimkami. Mladších přišlo o pár kousků méně a tak se do jejich řad postavily dvě posily. Michal "Maky" Pokluda a Tomáš "Bogin" Boháč. Hned na úvod došlo na protesty. To když se při ohlášení délky hry ozvali starší s žádosti o zkrácení hrací doby. Mladí by raději zase pár minut přidali. Pořadatelé však zůstali nekompromisní a žádné změny nebyly připuštěny.
Na hřiště nastoupily dva týmy s naprosto odlišnou taktikou. Spojovala je však chuť si zahrát a touha po vítězství. A od prvních minut to tak vypadalo. Mladá dravost a běhání (což neplatilo pro mne neboť jsem se opět zašíval v brance) a zkušenost, která nechávala mladé "vyblbnout" a řešila situace "rychlými" brejky a nákopy na šutera Boba Marinova. Čí taktika zvítězila? To ať posoudí každý sám. Za sebe musím říct, že staříci se činili a dávali mladší obraně zabrat. Hned v úvodu se starší dostali k nádherné akci. Rozehrávka uprostřed hřiště přinesla ukázkovou uličku na rozběhnutého Boba. Obstřelení brankáře se mu však nepovedlo a vyražený míč se kutálel mimo tři tyče. Jenže tam doběhl Martin Boháč a šikovně nabídl dobíhajícím spoluhráčům přízemní přihrávku před branku. Šance, která volala po gólu však, díky vyhranému souboji a odkopu Kuby Křenka, úvodní brankou neskončila. Mladí se ubránili a na pár minut převzali otěže hry. Několik centrů, rohy a zblokované nebo nepřesné střely. To však byla prozatímní vizitka mladých. A jejich nevyužitou aktivitu starší po zásluze potrestali. Po rohovém kopu staříků přilétl ideální centr před branku, kde se odrazil snad od všech, kteří se zde nacházeli. Ve zmatku se nejlépe zorientoval Aleš Lednický. Ten zkušeně lehkým nákopem propasíroval míč za kácejícího se brankáře a vstřelil tak úvodní branku zápasu. Vstřelená branka nalila do žil starým plno energie a rázem jich bylo všude plno. Terén neterén, diváci se mohli kochat přehlídkou dovedností. Jednu takovou lahůdku vykouzli Tomáš "Buben" Bugna. Nikým nehlídaný se ocitl 15m přede mnou a dostal milimetrovou nahrávku. V tu chvíli by nikoho nenapadlo, že jde udělat něco jiného, než si užít nájezd na brankáře. Omyl. Buben, zřejmě chtěl ušetřit energii do dalších minut, a k překvapení všech napřáhl pravou nohu a vystřelil petelici, za kterou jsem se i já musel jen otočit. Nádherná rána však ke smůle střelce trefila přesný rožek spojnice. Tohle se divákům samozřejmě líbilo. Mladí běhali, nahrávali si, ale do branky, kterou srdnatě strážil Tom Urban, se ne a ne trefit. Taktika "prešovský beton" zatím starým slavila úspěch. A jak se mladí snažili víc a víc, zapomínali na zadní vrátka. Bohužel toho lehkovážného počínání již staříci přes velké šance nedokázali více využít. Poločas, jenž přinesl krásné fotbalové situace tedy skončil pouze 1:0.
Nucená přestávka a nabraní nových energetických sil se nám trošku protáhla. Na napětí a zvědavosti, co přinese druhý poločas, se to ale neprojevilo. Zkušené oko diváka ale příliš překvapeno nebylo. Jak skončil první poločas, tak začal i ten druhý. Nebylo divu, mladí museli dotahovat a tak se opět hnali vpřed. A ani náš zkušený soupeř neměl důvod měnit úspěšnou taktiku. Po pár minutách přišel, podle mého, zlomový bod utkání. Obrana mladých nechala za sebou nebezpečného Boba. A jak už to bývá zvykem, míč si ho opět našel. Kulatý nesmysl si Bob zkušeně zpracoval a posunul před sebe. Jenže v bráně mladých stál Bogin, který výborně přečetl hru. Rychlým vyběhnutím zmenšil střelecký úhel. No jo. Jenže jak zastavit na tomto terénu s kvalitní břišní výbavou? Jedině pád na zem a skluz. Při jízdě po boku moje ruka jemně trefila mičudu a poslala jí mimo reakční prostor Boba. Dobíhající hráč taky zavrávoral a střela po zemi do prázdné branky vůbec nedoletěla. Pro dobíhajícího obránce tak už nebyl problém míč poslat mimo nebezpečný prostor. Obrovská šance mohla přiblížit staříky k vítězství, ale nestalo se tak. Krásné i kruté to pravidlo "nedáš , dostaneš" tak opět ukázalo svou moc. O chvíli později přišla jsme se všichni kochali krásnou českou uličkou, na kterou již nedosáhnul ani Jarda Kováč, který obvykle mívá nohy opravdu všude. Naběhnutý Lukáš Sloboda přebral míč a tváří v tvář proti brankáři umísťuje střelu k tyči. 1:1. Srovnáno a mladým najednou narostla křídla. Neúnavný Michal "Pichloč" Lys si na pravé straně převzal míč. Po několikáté zkouší centr. Do té doby neúprosná obrana starých zapomněla za sebou na Adama Šponiara, který si na centr počkal na zadní tyči. I vysoký gólman neodhadl trajektorii letu míče a ten přistál Adamovi přímo na hlavu, kterou umístil do prázdné branky balón a dal vedení mladým na 2:1. O pár minut později přichází do obrany starých další centr. Nikým nehlídaný Pavel "Peří" Novák nezvykle ráznou hlavičkou trefuje šibenici. 3:1. V tu chvíli by si na staré nikdo nevsadil ani zlámanou grešli. Nejen diváci, ale asi i vyšší moc si přáli drama. A stalo se. Hold fyzikální zákony jsou pro každého. Chtěli jsme si vzadu již výsledek pohlídat. Atakovaný obránce mi dal zpětnou přihrávku a v tom mi podjela noha. Celá hromada masa, kostí a tuku se svalila k zemi. Ležmo v kaluži jsem jen koukal, jak si útočník vede balón do branky. Omlouvám se, ale u této branky si nejsem jistý jejím autorem, neboť v první chvíli jsem byl rád, že všechno pod mokrým oblečením drží pohromadě. Přišla na mě zlost, jaké jsem kopyto, že dokážu zfaulovat sám sebe :-D. Skóre sníženo na 3:2. My mladí očekávali opětovný nástup starších, že se poženou za vstřelením vyrovnávací branky. Naštěstí pro nás, některým už nezbývaly síly ani k pohybu, natož vyvinout nějakou kloudnou akci. A tak poslední tečku za tímto zajímavým zápasem udělal bard Maky, jenž v dresu mladých završil k tyči po kolmé přihrávce nájezd na brankáře. A uzavřel skóre na 4:2.
Dva půlhodinové poločasy daly zabrat nejen hráčům, ale také občerstvovacím týmům z řad diváků. Ty měly co dělat, aby zajistili všem dostatečný přísun tekutin. Ale zvládli to na jedničku. Všichni příchozí (ženy, děti, muži nebo početné stádo pejsků) si zaslouží poděkování. Díky za to, že nejenom dorazili, ale také se aktivně zapojili. My fotbalisté jsme se jim za snažili odvděčit předvedenou hrou a místy i velmi legrační zábavou.
Všem, kteří přišli a zahráli si, fotbalový výbor děkuje za podporu této tradice. Samozřejmě, že jsme rádi, že se nikdo nezranil. Hrálo se sice na těžkém terénu, ale v duchu fair play. A po ukončení zápasu i s úsměvy na tváři. Divákům děkujeme za hlasitou podporu a slušné fandění a věříme, že v jarní části naší soutěže nám zachovají přízeň a budou se moct těšit na řadu atraktivních a vítězných zápasů našich týmů, u kterých se budou dobře bavit.
A na závěr. Všem dobrým lidem přejeme pevné zdraví a velkou zásobu štěstí v roce 2019. Aby byl zase o něco lepší než ten uplynulý. Sportu zdar a fotbalu zvláště :-)
Tomáš „Bogin“ Boháč
